„Co má dělat? S kým by si o něm mohla promluvit? Cítila se tak rozervaná. Na jedné straně ho chtěla za každou cenu znovu vidět. Na druhé straně v ní všechno křičelo: Nedělej to! Může to být tvůj konec.“
…
„Musela si to přiznat. Vicky se nechtěla osvobodit. Spíš měla nutkavé přání se mu poddat a uvelebit se v jeho náručí. Zlehka se k němu naklonila. Přes látku košile cítila teplo jeho těla.„
Druhá časť tejto skvelej série od veľmi populárneho autora je popretkávaná osobitým humorom, novými zaujímavými ale aj tajomnými postavami no hlavne láskou dvoch mladých osôb. Dej plynule prechádza od jednej scény k druhej bez zbytočného zdržovania dlhými opismi či siahodlhým rozoberaním citov. Na každej stránke nájdete niečo nové. Príde nečakaný zvrat či nastane nevysvetliteľná situácia.
Vicky pobouřeně vyjekla. „To ještě není celé, bude to ještě horší,“ upozornila ji Gloria a pokračovala.
Odvtedy čo sa Vicky stala polovičným anjelom má neustále čo robiť. Agentúra lásky prosperuje a zamestnáva ju aj jej priateľky Nessu a Gloriu. Jej city k bielemu anjelovi sú ešte silnejšie no s novým poznaním o jeho skutočnej identite vie že by sa mu mala vyhýbať. Navyše na scénu prichádza nový sused. Nesmelý no nesmierne priateľský Marco začne chodiť k Vicky do školy spolu s Lancom. Ten obletuje Gloriu a okolo nich sa vznáša podozrivý pach smrti. Všetko komplikuje aj blížiaci sa ples. Začína sa lov na chalanov.
V jeho pohledu se objevilo cosi pátravého. „A ty?“ Vicky už podruhé zčervenala.
Dobrá otázka. S kým půjde na školní ples v sobotu ona? Byl tu Ronaldo z 10. C, který se o Vicky zajímal. Vyptával se na ni Šíleně divokých andílků, ale jí se do toho zrovna moc nechtělo.
Důvodem byl ON. Vicky si nemohla pomoct – musela na něj neustále myslet. Pokaždé, když zavřela oči, ho viděla: vlnité tmavé vlasy, lehce opálená pleť, rozhalená bavlněná košile a černé sako, které nosil přehozené přes rameno, ležérně zavěšené na jednom prstě. Měla pocit, že pořád cítí jeho jemnou vůni: svěží a kořeněnou jako kapka moře.
Azrael je stále Vickyn veľmi dobrý priateľ. Často k nemu chodí na starý cintorým po radu. Tam na odľahlom mieste leží rozbitá jeho socha v ktorej prebýva jeho duša.Môže s ním rozoberať svoje anjelské záležitosti ale aj bežné problémy dospievajúce dievčaťa. Jedine On sa stáva ožehavou témou. Nejde ani tak o to že by jej nerozumel. Vie čo k nemu cíti. Vie ako ťažké sa zdá byť odlúčenie. Napriek tomu je preňeho nepriateľ. Nedokáže sa dostatočne odosobniť. Preto sa s ním o ňom nezhovára.
Ona se mu svěřila, byla k němu otevřenější než ke komukoliv jinému. Věděl o ní dokonce víc než Gloria nebo Nessa. Vždycky na něj pohlížela jako na přítele. Na zcela mimořádného přítele, k němuž cítila obrovskou, nesmírnou blízkost. Někdy možná až přílišnou. Pokaždé, když byla u něj a povídala si s ním, cítila ono zcela neobyčejné teplo.
Neobyčajný ráz tejto knihe dodávajú zaujímavé postavy. Napríklad Vickynna mama s jej neobyčajnou záľubou v prírodných pleťových krémov ktoré si sama vyrába. V ich kuchyni to potom často vonia po melónoch alebo pomarančoch. Ďalšou takouto postavou je Marco so svojím kuchárskym umením. Aj vďaka nemu sa z nich stanú veľmi dobrý priatelia.
Výstižné nadpisy kapitol vás môžu pobaviť či napumpovať nesmiernou zvedavosťou čo sa za ním skrýva. Mne tiež pomohol v odhadovaní toho čo sa stane. Niekedy bol naopak nesmierne záhadný a ja som knihu nevedela odložiť dokým som sa nedozvedela aké tajomstvá skrýva.
Vickyno váhanie ohľadne Jeho dôveryhodnosti mi prišlo logické napriek tomu som si najviac vychutnávala scénky kde mizli. Situácie kde sa Vicky rozplývala v prítomnosti svojho elegantného a nežného dravca ohľaduplne berúceho životy. Spolu s hlavnou hrdinkou som sa snažilo uveriť jeho vysvetleniam a pochopiť odkiaľ pochádza pach smrti. Uvádzal síce rozumné argumenty no to aj Azrael. Kto má pravdu? Táto otázka ma trápila. Dôležitejšie však je komu uverí.
Byl to nebeský pocit. Jako tání, měknutí, zahnání všech starostí. Zdálo se, že se zastavil čas. Hluk města umlkl. A tak tam stáli. Možná několik vteřin. Nebo to byly minuty? Nebo snad déle?„
Skutočne nečakaný záver mi vyrazil dych. Posledné stránky som doslova hltala. Až teraz spätne však jasne rozoznávam nenápadné detaily. Len tie prezrádzali budúcnosť. Sledujte ich a možno sa vám na rozdiel odo mňa podarí odhaliť tajomstvá, doposiaľ šepkané v tmavých uličkách.
Vickyina otázka byla opravdu nečekaná a měla za následek, že Marco začal prudce míchat obsah pánve a hrnce. Vypadalo to, jako by se chtěl schovat za oblak páry, který stoupal z vroucí vody.
Pokiaľ chcete vedieť viac navštívte autorov officiálny blog kde nájdete nielen zoznam všetkých jeho kníh ale aj charakteristiky postáv či nijaké tie bonusové materiály. Musím vás však upozorniť že je nemecky, prípadne anglicky.
